Vesmírní detektivové

Vážení mladí kolegové. Dostali jsme za úkol vyřešit velmi složitý případ: „Tajemství vesmírných detektivů“. Budeme potřebovat vaše bystré hlavičky, tak se prosím všichni soustřeďte. Naším cílem je zjistit kdo, jak a proč shromažďuje informace o vesmíru.
Povím Vám, co jsem zatím zjistila. Nejdůležitější stopou, kterou máme, je člověk. Ano ano, lidé se od nepaměti dívají na nebe a přemýšlí o všem, co se děje.

Těm lidem, kteří se o nebe, lépe řečeno o vesmír, zajímají více než ostatní, říkáme hvězdáři neboli astronomové a jejich pátrání nazýváme astronomií.

Pečlivě jsem pozorovala, co takový astronom potřebuje. Hvězdář-profesionál i hvězdář-amatér potřebuje hlavně svůj rozum a některé smysly: zrak, sluch a hmat. Nejlepší by bylo, kdyby mohl používat všechny dohromady, ale není to podmínkou.

Druhou nejdůležitější pomůckou moderního astronoma je přístroj, který umí vhodně zpracovat signály z vesmíru a umí je také hodně zesílit nebo naopak zeslabit. Tyto přístroje, zpracovávající signály z vesmíru tak, aby mohly být detekovány, snímány, dále zpracovány, přeměněny ve fotografii nebo jen prostá data a nakonec posouzeny a změněny v informace – ano ano, opět člověkem – ty jsou zároveň naší další stopou.

Přístroj určený pro zpracování viditelného světla se jmenuje dalekohled (teleskop). Dalekohled umí zesílit slabé světlo vesmírných objektů a zároveň dovede obraz zvětšit. Poprvé v historii lidstva napsal o pozorování pomocí dalekohledu Galileo Galilei. V současnosti používají astronomové dalekohledy mnohem dokonalejší.

 

galileo

25. srpna 1609 Galileo Galilei ukazuje svůj dalekohled.

Přístroj určený k přijímání a zároveň detekci rádiových vln se nazývá radioteleskop. Je to veliká anténa, někdy dokonce více vzájemně spolupracujících antén, takže obrázky z vesmíru neuvidíme přímo, ale až po detekci signálu a zpracování získaných dat počítačem. Přesto se vlastně jedná také o dalekohled. Jen přijímá záření, které nevidíme, ale víme o něm, že existuje.

USA.NM.VeryLargeArray.02

Very Large Array (VLA) ve státě Nové Mexiko v USA má 27 antén.

Existují i další přístroje k „pozorování“ v jednotlivých druzích elektromagnetického spektra.  Používají se dalekohledy, které umí zpracovat téměř všechny druhy neviditelného záření – infračervené, ultrafialové, rentgenové, dokonce také gama záření.

A zde Vám předkládám další stopu: přístroje ke zpracování signálu z vesmíru se neliší pouze svou velikostí a druhem přijímaných elektromagnetických vln. Liší se i umístěním. Mohou být na Zemi nebo ve vesmíru!

Ty pozemské si asi dokážeme představit. Od triedru, přes dalekohledy na stativech až po ty, které jsou umístěny na hvězdárnách a velkých astronomických observatořích.

Jak ale vypadají ty vesmírné přístroje? Jak se jmenují? Jak se do vesmíru dostaly? Co tam dělají? Žádné obavy. I v tomto případě sledujeme správnou stopu.

Těmto přístrojům se říká kosmické sondy, teleskopy, observatoře a své úkoly plní například pozorováním Slunce, jiné přistály na planetě Mars. Další byly vyslány dál do vesmíru, ke vzdáleným planetám, planetkám, kometám, dokonce i za hranice sluneční soustavy. Do vesmíru je vynesly nosné rakety.

Je jich stále více, jsou dokonalejší, pomáhají nám k potvrzování teorií i k úžasným objevům.

Zde několik legendárních detektivů: 

766px-Voyager

Sonda Voyager 2

 

740px-Hubble_01

Hubbleův vesmírný dalekohled

 

747px-Mars_Spirit

Sonda Spirit

Máme tedy k dispozici řadu nadějných stop, další pátrání už je vaše práce. Jak se jmenují další vesmírní detektivové, co a jak zkoumají (nebo zkoumali)?

Doporučuji využít internet, knihy, články v časopisech a novinách, dokumentární pořady v televizi a rozhlase. 

Poznámka autora: byla bych velmi ráda, kdybyste mi posílali nebo přímo na hvězdárnu nosili například výkresy s vyobrazením nějakého Vesmírného detektiva a co zkoumá. Vaše Dagmar Jarošová.